Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2016

Týden v Miláně, 15.-19.11.2016

Obrázek
Další den jsem dopoledne strávila s kamarádem polentonem milaneeesee, dali jsme si piadinu, klasika z regionu Emilia-Romagna. Samozřejmě s prosciuttem, rukolou a něčím bílým, asi ricottou. Byli jsme tam v 11:30, takže nikde nikdo a obsluha překvapená, že už má něco dělat :D. Pak jsem uháněla na kurz a přišla o kousek pozdě, čemuž se Antonio strašně smál, že se prý bál, že jsem se lekla, že budeme zase mluvit o sportu. Nicméně jsme probírali jídlo, tkze jsem si nemohla pomoct a vytáhla zbytek piadiny a dělala Antoniovi chutě. Na gramatice jsme dostali přidělený nějaký mediální případy vražd, co otřásly Itálií, já s jednou litvankou jsme měli "Delitto di Avetrana" (jestli to někoho zajímá, v angličtině tu). Totálně jsem se nedokázala začíst a pochopit o co šlo. Pak jsme to museli vyprávět a upřímně ještě teď pořádně nechápu, co se tam odehrálo. A celou noc jsem o tom pak musela přemýšlet. A i o těch ostatních vraždách. Jako procvičení corcondanza dei tempi (časová souslednost…

Jak jsem dělala CILS, certifikát z italštiny

Obrázek
Je fajn, že se domluvíte italsky, ale ještě víc fajn je, to mít potvrzený nějakým lejstrem. Chtěla jsem už v srpnu dělat PLIDU B1, ale napsali mi, že termín zrušili. Tak jsem se přihlásila na CILS B2 (středně pokročilý) na prosinec s tím, že za těch pár měsíců snad zvládnu svou úroveň trošku zvýšit. Navíc, po menším průzkumu, jsem zjistila, že CILS je víc známé a uznáváné. CILS je Certificazione di Italiano come lingua straniera, který vydává Univerzita pro cizince v Sieně a "je uznáván jako oficiální a platné osvědčení o jazykové komunikační kompetenci italským státem na základě smlouvy s italským ministerstvem zahraničí". Il Livello Due (Druhý stupeň) koresponduje s úrovní B2 společného referenčního rámce pro jazyky dle EU na úrovni pokročilých. Uživatelé na tomto stupni by měli být schopni předvést svou schopnost užít základní pravidla jazyka v širokém kontextu situací. Na tomto stupni jsou uživatelé schopni užívat italštinu k efektivní komunikaci během pobytu v Itálii, …

Týden v Miláně, 12.-14.11.2016

Obrázek
A tak jsem tak zjistila, že mám ještě dovolenou a lámala si hlavu s tím, kam jen jet v listopadu. Při cvičení mě ovšem něco osvítilo a napadlo mě, že když chci v prosinci dělat zkoušku CILS z italštiny, tak by nebylo špatný jen na nějaký kurz, abych se aspoň trošku rozmluvila. Volba padla na Scuola Leonardo da Vinci v Miláně. V Miláně proto, že co se týče letenek a tak celkově logistiky, je nejpřijatelnější a tahle Scuola proto, že kurzy běží pořád a mají jich slušnou nabídku. Vybrala jsem si super intenzivní kurz na týden, 6 lekcí denně. Let opět s Wizzairem, za nějakých osm stovek i se zavazadlem k odbavení rozhodně není špatná cena :). Po příletu jsem se vydala směrem čtvrť Sempione, do hotelu Piccolo Hotel, protože je prý tahle čtvrť plná místních, s nočním životem, blízko Chinatown, do kterého jsem se ovšem nějak nestihla dostat. Jela jsem fialovou linkou metra, která je bez strojvedoucího, och, jak futuristické! Hotel jsem našla v pohodě a pak jsem se prostě musela vydat do cen…

Na skok do Říma a Tropey, 16.-19.7.2016

Obrázek
To je tak...znáte takovou tu holku, co se zamiluje, koupí si letenky tisíce kilometrů daleko a pak se dozví, že její láska má frajerku? Pokaždé, když se zamiluju, stane se něco špatnýho. A tak jsem se rozhodla...mno, že budu dál jezdit do Itálie a dělat další chyby :D Protože za ty okamžiky štěstí to stojí. Jmenuju se Gertruda. Měla jsem pár volných dní, takže co. Sedět v Praze nebo rozfofrovávat všechny úspory? Je jasný, že možnost číslo dvě zní mnohem líp. Vzhledem k tomu, že jsem v březnu opět kupovala Wizzair Discount Club, letenka do Říma mě stála cca 900Kč, tentokráte naštěstí jen malé kabinové zavazadlo. Řím je krásnej, ale víte jak, já radši Neapol, nicméně tahle možnost byla finančně nejlepší. Z letiště v Ciampinu jsem tentokrát jela busem Terravision (4€). Dojela jsem na Termini a nějak se vypravila obhlídnout všechna známá místa. Byla jsem na sebe pyšná, že už jsem nepotřebovala mapu. (Můj minulý výlet do Říma najdete zde... a ani tentokráte jsem žádnou památku nenavštívil…

18.-22.den, Tropea a zpět do ČR, 8.-11.6.2016

Obrázek
Další dny, jak jsem psala, klasika, pláž, odpočinek, pláž, restaurace, bar....nic speciálního, nebo už jsem to zapomněla (stejně ještě určitě vydám článek se vším, co jsem zapomněla) :) Depka z toho, že se blíží odjezd a ještě větší depka z toho, jak budu táhnout ten kufr. Jsem naštěstí chytrá horákyně, tak jsem ty nejvíc těžké předměty naházela do kabely přes rameno, že se kufr dal nést v ruce "celkem v pohodě", ale stejně se o mě pořád pokoušel infarkt. Takže poslední den jsem ještě rychle skočila na snídani a vydala se chytit vlak směr Lamezia Terme. Odtud s Ryanairem do Bergama, kde jen dvě hodinky času na Wizzaiří let do Prahy. Obojí jsem prospala a zdálo se mi to jaksi krátké. A arrivederci Itálie.... A arrivederci bude presto! Jsem takový blázen, že mi totiž stojí za to, se tam za dva týdny vypravit zase, přiletět do Říma, potulovat se po něm, v noci jet nočním vlakem do Tropey, tam strávit dvě noci a pak zase zpátky do Prahy. Asi nejsem normální. Ale...no Tropea mě c…

15.-17.den, Tropea, 5.-7-6.2016

Obrázek
Ráno mě brzo Rocco hodil na vlak, po tom, co mi přichystal kávu a cornetto a asi hodinka cesty s přestupem v Rosarnu do Tropey. V Rosarnu bylo černochů jak..až to trochu nahánělo strach. On tam je snad nějaký imigrační tábor. Nejsem rasista, ale... a pak Tropea. Do ubytování asi kilometr z kopečka a i tak mi to trvalo hodinu a půl. V duchu jsem proklínala Andreu, že tu není, aby mi s tím pomohl a předně jsem teda proklínala sebe, že nejsem baťůžkář. Na letiště asi taxíkem, neb...nepředstavitelné dostat ten kufr zase zpátky na nádraží.  Nic, ubytovala jsem se v něco jako B&B, na skále přímo nad mořem a šla na pláž. (Usínat a slyšet příboj víc než na pláži - k nezaplacení!) Voda neuvěřitelně čistá, tyrkysová, nádherná, to jsem snad ještě neviděla. Jestli na Liparech byly ty pláže bílé, tak netuším, jaká barva byla tady :).Samozřejmě chlápci opruzující na pláži se šperkama a "Signora, massagiiiii?". Odpoledne jsem se poflakovala po historickým centru, ochutnala olivovou zmrz…

14.den, Scilla, 4.6.2016

Obrázek
Další den hurá na nádraží a do Scilly. Chvilku se mi s kufrem dařilo jet, ale pak div nelítaly jiskry, když se všechna guma a plast obrousily. Hodinu a půl jsem čekala na vlak na začátku promenády a přisedli si ke mně babička s dědečkem. No. Nechtělo se mi s nikým bavit, ale holt...byli strašně zvědaví, odkud jsem a kde jsem v Itálii byla, a kam jedu a jak jsem přiletěla a jak poletím zpátky...aby se za dvacet minut na to všechno zeptali zase, a proč nemám přítele a co dělám a pak se hrozně podivovali kurzu koruny a eura a že jejich neteř je porodní asistentka a vydělává tisíc euro - jooo, kéž by, a jestli jsou u nás taky černoši, tam, že jich je hodně a ať si dávám pozor a nechodím nikam v noci a přes den jen tam, kde je hodně lidí a navrch mi nabídli bonbon! Čekali na stejný vlak. A dvě minuty před jeho příjezdem nějaký přijel a oni, že to není on, že je moc dlouhý a tak. No, věřila jsem jim, přecejen to musí mít líp zmáklý. To víte, že to byl on. Já hloupá, důvěřivá. Ale za půl hodi…

12.-13.den, Reggio Calabria, 2.-3.6.2016

Obrázek
Těch pět hodin spánku bylo jako pět minut a už mě čekala improvizovaná snídaně, ale dala jsem si jen dva kousky buchty a dvě espressa lunga. Vyrazila jsem do přístavu, bylo zvláštní vidět takhle o půl sedmý ráno uličky úplně bez lidí. A taky krásný, jak vycházelo slunko. Lipary jsem opouštěla s těžkým srdcem. Přece jen na malém ostrově je úplně jiná atmosféra. V přístavu jsem se zase potkala s Estebanem, který taky cestoval do Reggia a odtud do Neapole. Nastoupili jsme na aliscafo (ty mě fakt fascinují, je to loď, ale během jízdy se díky vztlaku a já nevímčemu, nadzvedne příď a jede po takových lyžích, takže klesá tření a může jet rychleji a nehoupe se tolik, je to v něm trochu jak v letadle) směr Messina. Tam jsme byli za hodinku asi, Messina má krásnou katedrálu, ale vláčet se tam někde s kufrem...sem si říkala, že počkám v přístavu. Šla jsem si vyzvednout lístek do Reggio Calabria a ten pán tam, že za hodinu jede loď a že můžu jet s ní, i když mám lístek na pozdější, což bylo fajn.…

11.den, poslední na Liparech, 1.6.2016

Obrázek
"Poslední" den na Liparech...ráno jsem si ještě prošla centrum a pak jela na Cave Pomice - Porticello, kde je must-see pláž. Jako...je fakt hodně zvláštní. Nedejte se zblbnout internetovýma obrázkama, který vás nalákají na něco trošinku víc strhujícího a bílého. Jak už jsem psala na Liparech se těžila pemza - pomice a pak Unesco a stop a tadyta pláž je přímo pod bývalou továrnou, která už jen chátrá. Fakt zvláštní. Pemza tu je všude kolem, proto prý tu je voda tak tyrkysově modrá. 





10.den, exkurze na Vulcano, Panareu a Stromboli, 31.5.2016

Obrázek
Odjezd z Marina Corta v 9:30, směr Volcano. Na palubě byli převážně francouzi a tak komentář byl ve francouzštině, občas v italštině. Něco jsem rozuměla, ale že by to byla nějaká sláva...zastavili jsme u jeskyně Grotto di Cavallo (aspoň myslim) a pak u sošky Sirény, kterou zhotovil nějaký liparský muž, který byl zamilovaný do hrozně hezké dívky, ale ta ho nechtěla, tak tam dal tu sochu, aby byla vystavená slunci a moři a bouřkám, prostě utrpení, které on sám zažíval. Symbol velké lásky a velké nenávisti. Tak jsme si tak dělali fotky a pak na její hlavě přistál racek - no takovouhle fotku na Googlu nestáhnete :).








Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...