Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2016

Benátky 2016 - Carnevale di Venezia

Obrázek
Celoživotním snem mé maminky bylo vidět benátský karneval. A já ráda spontánní věci, takže jakmile se o tom zmínila, zabookovala jsem letenky do Benátek. Xx let nikde nebyla a aby vůbec někam jela, na to nemá prostředky, tkze to byl takový dárek k Vánocům. Letěly jsme 30.1. s Wizzairem do Trevisa (Discount club už se mi fakt několikrát vrátil). Před odletem jsme se ještě stavovaly u mě doma, něco jsem dávala do batohu a no...podařilo se mi při tom vyndat (= zapomenout) taštičku s malováním, odličovacíma tamponkama, ibalginem a tak. Před letištní kontrolou jsme ještě nějak přeorganizovávaly pytlíky s tekutinama. Tak jsem jako ve zpomaleném záběru sledovala, jak ten můj padá na zem a jak se tříští skleněná lahvička s odličovacím olejem a olej se rozlévá a všechno mastí. A pak ještě mamka pípala v rámu. Super :D
Každopádně tentokráte odzkoušeno: normální batoh (i když překračuje rozměry) je malé kabinové zavazadlo! Když jsem letěla posledně, tak jsem ho měřila, zaplatila za velké a pak …

Skrytý poklad Al Tagliere

Obrázek
Chodila jsem kolem ní přes rok a půl. A pak jsem si nějak všimla, že asi tak padesát metrů od baráku mám pravou italskou trattorii Al Tagliere! Nerada chodím do restaurací sama - co dělat, kam se koukat..? Ale včera po hnusné denní službě jsem se konečně odvážila.  Přišla jsem, nikde nikdo, prázdno. Tím to je ještě "trapnější". Nicméně jsem si objednala Pasta fresca alla puttanesca a dvě deci bílého. Interiér strohý, klasické červenobílo-kostkované ubrusy, ale fakt to budí dojem Itálie. Ještě navíc tam hrálo Radio Italia. Po mně přišli tři Italové, balzám na duši slyšet italštinu a jak kuchař na ně od pece na pizzu pokřikl, jak chtějí propéct maso (začínalo to: "Ragazzi..." což je vlastně "Kluci"). Když mi paní - manželka kuchaře, donesla pití, tak jsem jí řikala, že můžeme mluvit italsky, tak sme chvilku kecali o Itálii, ona je Češka, ale jsou někde od Verony, že už tam prý dlouho nebyli... A pak pasta. Byla myslím, fakt domácí, akorát tak aldente, omáč…

Ciao!

Obrázek
Rozhodla jsem se založit tenhle blog, protože si nechci zavalovat svůj osobní blog příspěvky o Itálii. A velice ráda se vyjadřuji písemně, obzvlášť v této době videí.  Itálie je moje láska, zvláště jih. Pravda, severu jsem tolik nepoznala. Ale víte co, moře, slunko, teplo, italština... a to všechno jih má. Nespoutanost, zapomenutost, autentično. Každý na mě pořád - "A proč jezdíš jen do Itálie?" Pravda, chtěla bych do Disneylandu, studií Harryho Pottera v Londýně, Santorini v Řecku a tak dále a tak dále. Ale když už se přes rok učím tu italštinu a pořád a pořád někde na internetu objevuji místa v Itálii, které bych chtěla vidět...vše ostatní holt počká, až budu bohatá :) Asi nejsem doopravdovou cestovatelkou, i když se někdy snažím jít off beaten path, ale já vám nevím. Mě Asie a všechny možný -Stány nelákají o.O Ale asi hlavní je, jak se člověk cítí a tak. A Itálie mě plně uspokojuje. I když to je zatím takové začátnické. Ale kdo ví, co se z toho vyvine :). Ciao!

<a href…
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...