pondělí 30. května 2016

4.den, Neapol v celé své kráse, 25.5.2016

Další den jsem nějak neměla plán, resp jsem věděla, co bych měla, ale nevěděla, co bych chtěla. Pro jistotu jsem začala na Via dei Libri v Decumano 31 s Cuoppo terro. Něco jako smažené krokety či nějaké těstíčko, muzzarell' (tak tady nazývají mozzarellu :)) a ricottový kuličky. Za 3,5€ a ještě můžete sledovat dva postarší pány, jak to čerstvě připravujou a fritujou.





Pak kostel Santa Chiara a zaplatila si vstup do..cloister, nevím, co to je česky. Šlo o zahradu ve vnitrobloku s překrásnou keramickou výzdobou (6€). Opravdu takové poklidné relaxační místo. Dala jsem si mandlovou a pomerančovočokoládovou zmrzku v Gay Odin (ehm :-D ), za dvě eura dva kopečky. Opět Benátky, trhněte si nohou.






Pak jsem si prohlédla kostel Gesú Nuovo a bloudila k Napoli Sotterranea, což je neapolské podzemí. Vstup s arte 9€, jinak 10€. Každé dvě hodinky dělají exkurzi v angličtině aaa zajmavé! Nějak jsem neslyšela začátek, ale snad že tam bylo nějaké antické město, které pak díky Vesuvu se dostalo pod zem??? A pak tam zase někdo přišel a vyhloubili studny a těžili tam na nové stavby kusy kamení a vznikl strášně rozlehlý podzemní komplex. Během druhé světové války pak sloužil jako kryt, neb Neapol byla dost bombardovaná (pokud jsem dobře rozuměla) a po válce to začli používat jako skládku...ne pro odpadky, ale starý nábytek a tak. Pak někdy později vláda rozhodla, že najdou jiné využití a než aby ty věci odstranily, tak to zalili nějakým asfaltem...tkze tam jdete a máte pod sebou x metrů nábytku v asfaltu.
Měli tam několik záhonů s rostlinami jako vědecký experiment, protože tam je relativně stálé klima a vlhkost, díky které nepotřebují zalévat, takže stačí jen lampy místo slunce. Nicméně průvodkyně říkala, že tam ty rostliny vydrží nejdéle dva roky (a tak právě zkouší, které se nejvíc osvědčí).





Nejlepší část byla, když jsme dostali svíčky a šli procházet tunel, který byl nejdřív asi 1,7m vysoký (pak teda 7m), ale široký okolo půl metru. Fakt parádně klaustrofobní pocit...sice jsem hubená, ale co kdybych se tam prostě zašprajcla? :-D Nakonec jsme vyšli u obrovské studny, což po těch úzkých tunelech působilo opravdu majestátně. Pak už jsme šli nahoru a ještě navštívili dům o pár ulic dál, kde bylo původně antické divadlo. Kdysi totiž bylo zakázáno stavět domy za zdmi města, proto si tehdejší obyvatelé poradili tak, že nové domy prostě stavěli na základech těch starých. Proto jsou tu domy na sobě tak namačkané a pod sebou ukrývají mnohá tajemství. Tady se o to až nedávno začali zajímat archeologové, v tomto konkrétním domě bydlela nějaká stařenka, která měla zašupovací postel a pod ní dvířka do tajného vinného sklípku. Ani netušila, že její sklípek byl původně šatna v antickém divadle a že za zdmi jsou další části. Vyvlastňování je velice složité a prostě pod celým komplexem domů jsou ty základy, nevím, jak lépe to popsat.

Foťákem atmosféru nezachytíš no...

Pak jsem chtěla navštívit kostel Ad arco Purgatorio nebo tak nějak, protože to je jakýsi zvláštní kult, samé lebky a kostlivci jako andělé, ale před nosem mi zavřeli. Tak příště, stejně jako katakomby San Gennara a mnoho dalšího. Prostě nejsem schopná se držet plánu, protože mě hodně baví se většinu času jen tak potulovat a poflakovat. Pak jsem se znovu a úspěšně vydala na Castello Sant'Elmo. Chtěla jsem se předtím ještě stavit do vyhlášené friggitorie na Vomeru, ale ani s GPS jsem ji nenašla. Vstup pět eur, ale díky arte zadarmo a doopravdy spektakulární výhledy na celou Neapol. Na fotkách jsou zřetelně vidět hlavní památky, přístav, hrady...ta černá čára/ulice je Spaccanapoli, která dělí ?antickou část od moderní? - tak to aspoň píšou na netu, ale stejně to je pomíchané dohromady.
Pak jsem si na hostelu dala Coronu, přerovnala celý kufr a zítra hurá do Salerna.

Centro storico, Spaccanapoli


Za mnou Chiaia...Posilippo

Ostrovy Procida a Ischia

Neapoli, miluji tě, nenávidím tě, miluji tě..




Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...