pátek 5. ledna 2018

Říjen 2017

První/druhý říjnový víkend jsem ve čtvrtek jela za P. do Vicenzy. Zašli jsme do baru Grottino. Campari spritz. Jako vždy. Pak jsme zapadli do nějaké trattorie, už ani nevím, jak se jmenovala. Ale byl to průměr. Jako primo slávky, já sem si pak dala lasagne z baccalá a P. bigoli s baccalá. Sušená ryba, co se pak zas namočí a různě upravuje. Vicentinská specialita. A pak za jedním P. kamarádem do baru Qubo.




V sobotu jsme se vydali do hor, přesně Corno d'Aquilio.






A v neděli na údajně nejromantičtější místo na jezeře Garda. Punta San Vigilio. V centru Gardy se dáte doleva a jdete a jdete po pláži až nakonec. Je to to, kam jsem se v květnu vypravila, ale kvůli vysoké vodě tam nedošla. Místo je to fakt krásné, ale zároveň taky nejdražší. Když už jsme tam byli, tak jsme si tam dali Vigilio Spritz..za 7€. Ergh. A pak se šli ještě podívat do parku Baia delle Sirene. V létě se tam za vstup platí 5€, ale je to hezké místo na koupání. 







Parco Baia delle Sirene




Byl to pro mě významný den, protože jsme se rozhodli, že chceme bydlet spolu. Až si teda najdu práci. 
Další víkend nebyl převelice význačný, snad jen, že jsme si udělali risotto s talegiem a vínem, který mě teda úplně neoslnilo a přijela za námi do Gardy T., kde jsme strávili příjemný večer.



Pak moje rodina jela pryč, tak jsem mohla být doma sama. Teda musela být doma. Kvůli psovi. Argh. Ale ocenili, že když přijeli, uvařila jsem palačinky se špenátem. Chutnaly dokonce i Fr./otcovi. "Buono. Molto buono. Anche delicato." :D A v pátek opět směr Vicenza, protože P. firma měla večírek. Bylo to fajn. Uvědomila jsem si, že tam znám osm lidí, takže jsem nebyla závislá jen na P. Perfektně jsme se bavili, spousta jídla a prosecco teklo proudem, všichni strašně sympatický a myslím, že mně P. trochu záviděli a furt říkali, jak jsem dobrá, že umím takhle italsky. Pak P. šéf měl proslov a hrál na kytaru svoji verzi otrokářský písničky a když skončil, přišel ke mně a říká: "Gertrudo, dej mi pusu!" Měla jsem říct..."A ty mi dej práci!" :D Pak jsme si dělali selfie na záchodech s lidma, co šli čůrat, P. kamarádi si venku zřídili stánek, kde fritovali všechno možný, tančili a tančili...prostě super. Jen P. a alkohol zadarmo. Tak jsem si zas sedla za volant, ale neviděla výjezd z parkoviště, tak po dvou obkružních jízdách po parkovišti mě zastavili P. kamarádi a dovezli nás domů. 


A poslední víkend asi nějak nic úplně význačného. Šli jsme se projít do Verony a P. trval na tom, že mi koupí boty na chození po horách. Takže jsem hrdou držitelkou bot Salomon. Hahaha. Ano, jako každá žena jsem vždy toužila, aby mi můj muž koupil boty. 
No a abychom je teda vyzkoušeli, jsme se v neděli vydali do Lessinia, rifugio Malga Malera, kde byla festa piva. Předtím jsem viděla nejkrásnější západ slunce v mém životě. 


















Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...