čtvrtek 4. ledna 2018

Září 2017

Druhý zářijový víkend jsem se zase vydala do Vicenzy. Šli jsme do pivovaru Lucky Brews, doporučuju "kyselý pivo", jen teď nevím, jak se jmenuje. Ale pivo tady maj fakt super. Obecně tady v okolí je spousta minipivovarů, třeba Drunken Duck taky stojí za zmínku. Patří mezi dvacet nejlepších pivovarů na světě. A pak jsme šli na burger do Mama l'oca, super rock ristopub, kde dělaj koncerty a točej nefiltrovanej Staropramen! Zbytek víkendu se asi nedělo nic význačného, jen mě překvapilo, že i tady jeděj párky se zelím :D





Jinak pes a dítě mi dávali dost zabrat. 



Další víkend jsem jela za T. do Isea. Večer jsme šli do jejího oblíbeného baru Malerba, spritz za 5€, uff...a spali v útulným karavanu v kempu. Protože noc byla dost náročná, servírku v baru ráno dost překvapila naše volba snídaně. A pak už jsem nasedla na vlak do Verony a jela za P. 
Šli jsme do centra, kde právě probíhal festival her Tocatí a večer jeli do Isola della Scala na festival rýže. Koupili si čtyři poukázky na rizoto a dali se do ochutnávání. První risotto all'isolana, s tastasal a pak jedno s houbama a jedno s cuketou. Mňam. Neděli jsme zase strávili v Ca' Bottona, kde hrála kapelka. 


Tocatí...tvůj tah










Další víkend v sobotu jsme se šli projít do "hor" do okolí Malga Zovel. Pak jsme sjeli dolů do Gardy, kde probíhal festival piva a zakončili ve Veroně s jeho kamarádem a jeho bráchou na koncertu kapelky jeho kamarádky. 








A poslední zářijový víkend, kdy jsem slavila půlroku v Itálii, byl ve znamení proslulého festivalu vína v Bardolinu. Koupíte si skleničku a pak si jen ve stáncích kupujete víno a ochutnáváte. Bardolino je přecpané lidmi, hlavně němcema, neměli jsme kde zaparkovat, tak jsme zaparkovali v Gardě, v našem oblíbeném baru si nechali otevřít víno z Valpolicelly Recchia, červené ripasso, moc dobrý a vydali se po promenádě tři kilometry do Bardolina. Tam jsme se potkali s P. kamarádama, který měli plnej batoh vín. Což bylo super, ptze jsme ušetřili, ale blbé, ptže P. a víno nejdou dobře dohromady. P. a alkohol zadarmo už vůbec ne...takže řekněme, že on se skvěle bavil já usínala a pak si uvědomila, že je jakýsi opilý. Po velice "zábavné" cestě k autu jsem viděla, že jediná možnost, jak se dostat domů, je že si po pěti letech sednu za volant. Přežili jsme. Auto přežilo víceméně...a aspoň máme vtipnou vzpomínku. Další den jsme poněkud umírali, ale vývar s tortellinama, co jsme uvařili den předtím a peará s ovarem nás postavila na nohy. Peará je typická benátská záležitost, strouhanka s trochou vývaru, s výpekem a pepřem...má velice osobitou chuť, doteď nevím, jestli mi chutná. Ale vzhledem k tomu, že to je P. nejoblíbenější jídlo, předstírám, že mi chutná. 


risotto tastasal

Hrozně jsem chtěla balonek 

Peará

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...