Duben 2018, část 2. - Sirmione, Moře, Vicenza

 Konečně se oteplilo (až moc). Byla jsem osobně dát další životopis a ticho po pěšině. V pátek jsme zůstali ve Vicenze a giro di bar - L'ultima spiaggia (odkud se už taky nikdy neozvali), Meneghina, Grottino a Drunken duck - pivovar s vlastní produkcí a někdy dost ojedinělými pivy, které pořád mění. Ochutnali jsme jedno pivo "kyselé", které má P. hodně rád, ale tohle bylo spíš snad víno než pivo. Zajímavý zážitek. A v neděli si udělali procházku na Jamaica Beach v Sirmione. Cestou zpět do Vicenzy jsme se zastavili u P. kamaráda na pizzu, která byla božská (a suroviny vybrané P. když tam před lety pracoval).







Jamaica Beach, škoda že bylo hodně vody, jinak je ještě mnohem působivější





Sirmione a boží zmrzlina tam, tentokrát ale stačily bohatě dva kopečky :D

Pizzeria Tre archi


V pondělí jsme konečně koupili bylinky a rostlinky (jak jsem zjistila, tak jediný důvod, proč mě nechal se k sobě nastěhovat, bylo, aby si mohl pořídit kytky a někdo se o ně staral :D) a tak sem si vyzkoušela můj "police verde" (zelený palec). V úterý, předvečer státního svátku osvobození od fašismu, další giro di bar s jeho kamarády. Zase stejné, naše oblíbené, tentokrát vyzkoušení piva Baby snake, které bylo lehce kyselé a slané!


Salsa verde z petrželky, která nám přebývala

Meneghina

Ultima spiaggia

Drunken Duck a Baby Snake




A ve středu jsme jeli k moři! Máme to k němu hodinku a něco, jeli jsme do Lido di Jesolo a pak ještě dál až k Punta Sabbioni, což je výběžek tohodle "poloostrova" a jezdí odtamtud lodě do Benátek. Počasí parádní, šli jsme otestovat vodu a...první koupel tohoto roku! 25. dubna :D

U moře nesmí chybět studená rýže! 




P. když viděl, že lidi tam sbírají mušle (vongole), aby si je pak odnesli domů a uvařili, byl v neustálém pokušení, že musíme taky sbírat


Pak jeden kamarád psal, že v jednom zmrzlinářství v centru hledají prodavačku, tak jsem tam chtě nechtě šla s životopisem. Podávám ho vedoucí, řikám, že jsem viděla ceduli, že hledají, blablabla, ona kouká trochu zkaměněle na životopis a: "Ma...ty seš češka?" Já zmatená: "Sí sí..." Tak kecáme, proč jsem v Itálii a tak.. "No, já když jsem se chtěla vrátit, tak jsem se zamilovala no..." A ona: "O tom mi nemluv"Prostě šarm italů a český blondýnky...byla jsem z toho celý den vykolejená, ptze češku takhle jsem fakt nečekala. 
A pak už v pátek hurá za P. kolegy do Padovy. Bar sprizzeria La Yarda s xx druhy spritzu jen za 3€, který v mnoha případech připomínali spíš koktejly. Já ochutnala nějaký s tequilou a pak další dva, co si nepamatuju, protože těch druhů bylo fakt hodně. Pak jsme zamířili na sushi do Sushi Kai, které bylo taky excelentní. Po tom jsme přežraní oplendovali na Piazza dei Signori, mně se zavíraly oči..sushi all you can eat je vždycky smrtelný... 

Hezký most v Padově :D

I když se koukám na jména, tak si prostě nevzpomenu, co jsem měla :D


O víkendu jsme se vrátili do Valpo, P. si udělal tzv. ponte - v úterý byl státní svátek, tak si vzal volno i na pondělí, kdy jsme šli "pochodovat" do Progni, Val Sorda, kde už jsme byli i v létě, tentokrát s cílem projít se po tibetském mostě. Nebyl to kdovíjaký zážitek, most se dost hýbal a měla jsem strach :D Pak dvě piva artigianale (vlastní domácí výroba) v Sona a hurá na čevabčiči k jeho rodičům. A v úterý slavil narozeniny P. dlouholetý kamarád, tak pořádal oběd. V jejich kantýně Selún (jejich víno jsme pili na Paliu v Negraru) odkud byl krásný výhled na jezero a Valpolicellu. Bylo to moc fajn a příjemné, hlavně už jsem schopná jen tak nezávazně kecat s cizíma lidma.. (který mi složili komplimenty za moji italštinu, což vždycky potěší... a vyptávali se, jestli rozumim dialektu a tak, s odpovědí přispěchal P. - že pokud nemám zrovna momenty, kdy nechci poslouchat a rozumět italštině a nevypnu, tak že rozumím i dialektu :D). A taky jedna P. kamarádka mi přivezla magnety Harryho Pottera, které koupila ve studiích v Londýně. Tak jsem byla nadšená, že si na mě někdo takhle vzpomněl :)





Salamandro! 

Věž v parku v Soně a Birette in Villa

Pivo artigianale P. kamaráda, s hyacintem a jalovcem

Výhled z kantýny Selún


Napište mi kdyžtak, co vás zajímá, o čem byste chtěli číst. Jestli tipy na výlety nebo třeba recepty, co tu vařím a tak (protože musím říct, že vařím o sto šest, teď jsme od jeho rodičů dostali asi tři kila chřestu, tak to bylo něco... hlavně ta zapáchající moč :D) :)

Komentáře

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Populární příspěvky z tohoto blogu

Po Itálii vlakem

11.den, poslední na Liparech, 1.6.2016